EKOLOGICKÁ LIKVIDACE VOZIDEL OLOMOUC

Nabídka ekologické likvidace vozidel a autovraků pro město Olomouc

 

  • Kontaktujte nás vykupujeme vozidla za maximální tržní reálné ceny!
  • Odvozy vozidel a odtahy autovraků jsou u nás samozřejmě ZDARMA
  • Potvrzení o ekologické likvidaci, které je nezbytné pro odhlášení vozidla z registru je také ZDARMA
  • Jsme firma vlastnící certifikát pro řešení ekologické likvidace!
  • Likvidujeme veškerá vozidla - kompletní i nekompletní
  • Naši službu si můžete objednat na území Moravskoslezského, Olomouckého, Brněnského a Zlínského kraje.
  • Na naší telefoní lince 602 21 23 22 Vám ihned poskytneme potřebné informace a výkupní ceny.
  • Vykupní ceny jsou určovány podle typu a staří vozidla a dle zaplacené ekologické daně.
  • Rychle, snadno a profesionálně vyřídíme Váš požadavek na ekologickou likvidaci vozidla
  • V případě Vašeho zájmu, jsme schopni vyřídit vše potřebné s úřady
  • S naším proškoleným personálem a jeho kladným přístupem k ekologické likvidaci vozidel budete maximálně spokojení

 

Původ jména Olomouc je etymologicky sporný. Někdy se slovo rozděluje na Olo-mouc, přičemž druhá část -mouc by měla souvislost se staročeským slovesem mútit, tj. hlučet (doloženo v osobních i místních jménech, např. Mutimír, Moutnice, Mutná), první část by mohla vycházet z hypotetického praslovanského slova *ol, tj. pivo (srovnej anglické ale). Jiný výklad operuje s hypotetickým osobním jménem *Olomút, jméno by bylo utvořeno přivlastňovací příponou -jь (j'), asimilovanou v -c, a znamenalo by "ves v Olomútově vlastnictví" (podobně Bolelouc – Bolelútův majetek). Tento výklad zmiňovali jako jediný například Václav Ertl či Alena Polívková. Osobní jméno Olomút ale není doloženo a nedává ve slovanských jazycích smysl. Vyskytly se také pokusy vyložit jméno pomocí západoevropských jazyků (Alamud, Aulomont) či z latiny (Juliomontium, údajně na počest Julia Caesara, viz Caesarova kašna), ani jeden z nich ale není všeobecně uznáván. Místní jméno je poprvé doloženo v Kosmově kronice Čechů z roku 1055. Nářeční tvar s počátečním h- (v latinské formě Holomucensis) je poprvé doložen v roce 1208. Tradičním problémem je rod názvu. Původně byla všechna jména tohoto typu (Boleslav, Dobříš, Litomyšl) mužského rodu, který si podržela nejméně do 16. století, většinou i déle. U většiny z těchto jmen proběhla postupně od 17. století (sporadicky již od 16.) především v nářečí centrální části Čech změna z mužského rodu na ženský, vymizením měkkého jeru a příklonem ke gramatickému typu obuv, zatímco v některých okrajových nářečích Čech (ale i například v Dobříši) a na Moravě a ve Slezsku si podržela mužský rod. Hranici mezi mužským a ženským rodem u jmen typu Olomouc popsal R. Šrámek v publikaci L. Hosák, R. Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha, 1980. Ertlova kodifikace jmen typu Olomouc stanovila v roce 1929 jako spisovný pouze ženský tvar, a to v duchu své teze, že kdo porušuje jednotu spisovné češtiny, páše největší kulturní hřích na potomstvu, a kulturní úroveň jednotlivých krajů se nejlépe projevuje dobrovolným podřizováním individuálních zvláštností místních jednotné spisovné češtině. Ve spisovné češtině je Olomouc zásadně rodu ženského a skloňuje se podle vzoru píseň (stejně jako jiná místní jména zakončená na měkkou souhlásku – Bystrc, Třeboň, Třebíč, Dobříš), v místním úzu je ale často používán rod mužský a skloňování podle vzoru stroj, původní a v nářečích zachovaný mužský rod je někdy místními obyvateli proti spisovné gramatice vyžadován jako správný. V případě nejistoty se doporučuje užívání opisů typu ve městě Olomouc, ve kterých se v češtině připouští užití prvního pádu. V roce 1930 se olomoučtí radní obrátili na Zemský úřad v Brně, aby rozhodl v otázce jmenného rodu názvu města. Ten si nechal vypracovat lingvistický rozbor u profesora Karlovy univerzity Josefa Zubatého, který prokázal, že správný je rod ženský. Toto bylo i úředně potvrzeno ministerstvem vnitra v témže roce. V nespisovné řeči se také někdy užívá slangových variant Olmík (mužského rodu) nebo Olm (podle vzoru hrad), ty ale pochází až ze sklonku 20. století. Město používalo už od 13. století ve svém znaku i na pečetích moravské šachované orlice. Rozdílem byl jen červený jazyk orlice, moravská má zlatý. Po roce 1558 se začínají objevovat v rozích majuskulní písmena SPQO, což znamená „Senatus PopulusQue Olomuncesis“ (senát a lid olomoucký), jako odkaz na zkratku římské říše SPQR. V roce 1758 znak polepšila císařovna Marie Terezie přidáním babenberského štítku na prsa orlice, který byl na památku neúspěšného obléhání Prusy ovinut zlatým řetězem a na kterém bylo uvedeno FMT (iniciály císařů Františka I. a právě Marie Terezie). Po roce 1918 byly tyto iniciály odstraněny a k žádosti města došlo roku 1934 k úplnému návratu k prosté šachované orlici. Roku 1993 se písmena SPQO vrátila.

(zdroj: wikipedie)

KDE NÁS MŮŽETE KONTAKTOVAT?

ekoautovraky.cz Zpětné odkazy